Zlomky mají v matematice nezastupitelné místo

Matematika je oborem, který v sobě skrývá řadu nejrůznějších výpočtů. Některé jsou složité, jiné naopak jednoduché. A právě ty by měl ovládat snad každý z nás, protože jejich využití v běžném životě je v podstatě na denním pořádku. Z toho důvodu se v dnešním článku zaměříme na zlomky. Jejich použití je doložitelné už z dob starých Egypťanů. Ti je používali v roce 1000 před naším letopočtem. Ať už to bylo při mořeplavbě, výstavbě nebo při obchodování.

Co to vlastně zlomky jsou?

Pod pojmem zlomek si můžete představit jediné. Jde o podíl dvou výrazů. Právě proto jsou zlomky velice často označovány jako lomové výrazy. Samotný zlomek se skládá z horní a spodní části. Ta horní je prezentována jako čitatel, naopak ta spodní nese označení jmenovatel. Se zlomky se mohou pojit i odlišná znaménka, která se vždy píší před zlomkovou čáru, nikoliv do horní nebo spodní části.

Z logiky věci jasně vyplývá, že zlomek může mít smysl pouze za předpokladu, že se jmenovatel nebude rovnat nule. Pokud je jmenovatel větší nežli čitatel, pak se jedná o „pravý zlomek“. Setkat se můžete i s pojmem „složený zlomek“. Takový stav nastává, když je čitatelem i jmenovatelem další zlomek.

A jak je to s počítáním zlomků?

Zlomky se velice často používají v kombinaci s procenty. Například zápis 1/2 je ve své podstatě 50 % neboli slovy jedna polovina. Zlomky lze mezi sebou pochopitelně dělit, násobit, sčítat a odečítat. V případě rovnic se dokonce využívá křížové pravidlo.

Sčítání zlomků vypadá takto: a/b + c/d = ad+bc / bd. Obdobným způsobem se provádí také odečítání a/b - c/d = ad-bc / bd. Násobení zlomků vypadá následovně: a/b * c/d = ac/bd. S klasickými zlomky souvisí i lomové výrazy, u kterých je ve jmenovateli nebo čitateli použit mnohočlen. O nich si však povíme něco více v některém z našich příštích článků.